„…Takto rušíte Boží slovo kvůli své Tradici. Vy pokrytci! Izaiáš měl pravdu, když o vás prorokoval: ‚Tento lid mě ctí rty, ale jejich srdce je ode mě daleko. Uctívají mě nadarmo; jejich učení nejsou nic jiného než pravidla naučená od lidí.'“ (Ježíš mluví v Matoušovi 15:6–9 NIV)
Pro sunnitské muslimy jsou po Koránu nejdůležitějšími a nejautoritativnějšími náboženskými spisy šest hlavních sbírek hadísů, které údajně zaznamenávají slova a činy Mohameda. Tyto tvoří základ šaríi, neboli muslimského práva, jehož zavedení si dnes mnozí v islámských zemích přejí. Sahih Muslim je druhým nejautoritativnějším souborem (po Buchárím). Jedná se o sbírku 7 190 hadísů od imáma Muslima, který zemřel v roce 875 n. l. Zde uvádíme několik zajímavých pasáží.
„Tato část hadísů jasně ukazuje, že hadísy jsou nepostradatelným klíčem ke správnému pochopení Svatého Koránu, protože jako nositel Zjevení byl Svatý Prorok nejvhodnější a tudíž božsky oprávněn interpretovat a vysvětlovat význam Svatého Koránu.“
Sahih Muslim, sv. 1, poznámka pod čarou 225, str. 72
Ztracená súra Koránu
Abu Harb ibn Abu al-Aswad vyprávěl na základě svědectví svého otce, že Abu Musa al-Aš’arí řekl: „…Zvykli jsme si recitovat súru, která se délkou a závažností podobal (súře) Bara’at. Já jsem ji však zapomněl, s výjimkou toho, co si z ní pamatuji: ‚Kdyby měl syn Adamův dvě údolí plná bohatství, toužil by po třetím údolí, a nic by nenaplnilo žaludek syna Adamova kromě prachu.' A recitovali jsme také súru, která se podobalala jedné ze súr Musabbihat, a já jsem ji zapomněl, ale pamatuji si z ní (tolik): „Ó vy, kteří věříte, proč říkáte to, co nedodržujete?“ (lxi 2.) a „to je zapsáno na vašich krcích jako svědectví (proti vám) a budete se na to ptáni v Den zmrtvýchvstání“ (xvii. 13). Sahih Muslim, sv. 2, kniha 5, kap. 391, č. 2286, str. 500, 501.
Všimněte si, že tam bylo mnohem více než jen toto, ale zbytek súry byl zapomenut.
Oddanost Mohamedovi
V Sahih Muslim se nikde neříká, že by měl být Mohamed uctíván, ale měli o něm velmi vysoké mínění. Jeden falešný hadís dokonce tvrdil, že Mohamedovy výkaly voněly příjemně, ale imám Muslim a další sběratelé tento hadís odmítli. Nicméně následující hadísy byly všechny přijaty do Sahih Muslim.
Mohamedovo výjimečné tělo: Jeho tělo vyzařovalo zvláštní chlad nebo vůni, jako vonný váček parfémáře, podle Sahih Muslim, sv. 4, kniha 28, kap. 972, č. 5758, str. 1247. Také měl voňavou pokožku, jak uvádí al-Tabari, sv. 6, str. 80. Mohamed byl nejkrásnějším člověkem, jakého kdy viděli, jak uvádí Sahih Muslim, sv. 4, kniha 28, kap. 975, č. 5770–5772; kap. 977, č. 5777, str. 1249.
Sbírání Mohamedových vlasů: Když si Mohamed nechal ostříhat vlasy, jeho společníci chtěli zachytit každý pramen, aby si jej uchovali. Mohamed je však velkoryse rozdal mezi lidi. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 7, kap. 499, č. 2991–2994, s. 656–657
Sběr Mohamedova potu: Anas bin Malik vyprávěl, že jeho matka, Umm Salaim, sbírala Mohamedův pot a dávala ho do lahvičky, aby z něj vyrobila nejvoňavější parfém (Sahih Muslim, sv. 4, kniha 28, kap. 972, č. 5761, s. 1247). Další hadís, č. 5762, uvádí, že se Mohamed zeptal, co to dělá. Když mu to vysvětlila, řekl: „Udělala jsi správnou věc.“ Další hadís, č. 5763, uvádí, že Umm Salaim rozprostírala látku, na které si Mohamed mohl zdřímnout, aby se pot zachytil na látce.
Mohamed měl vysoké sebevědomí
„V Den zmrtvýchvstání budu vůdcem lidstva.“ Lidé by hledali někoho, kdo by se za ně přimlouval před Alláhem. Adam, Noe, Abraham, Mojžíš a Ježíš by všichni odmítli, všichni kromě Ježíše s odůvodněním svých chyb. Ježíš by jim navrhl, aby se obrátili na Mohameda, a poté Mohamed by se obrátil k Bohu. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 83, č. 378, s. 129–132. Viz také sv. 1, kniha 1, kap. 84, č. 381, s. 133.
Mohamed řekl, že Satan se za něj nemůže vydávat, takže sny, které lidé mají o Mohamedovi, jsou vždy o Mohamedovi. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 27, kap. 948–949, č. 5635–5639, s. 1225–1226. Viz také Buchárí, sv. 8, kniha 73, kap. 109, č. 217, s. 139–140 a Šamá’íl Tirmidhí, kap. 55, č. 1–7 (389–395), s. 452–455.
Alláh však může přijít v klamné podobě
Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 81, č. 349, str. 115: „…Alláh by pak k nim přišel v jiné podobě než ve své vlastní, kterou by poznali, a řekl by: ‚Já jsem váš Pán.' Oni by odpověděli: ‚Hledáme u Alláha útočiště před tebou…'“ Viz také Buchárí, sv. 8, kniha 76, kap. 52, č. 577, str. 375; Buchárí, sv. 9, kniha 93, kap. 93, č. 532, str. 395–396.
Muslimové mají vysoké sebevědomí
„Tam, kde je islám, tam samozřejmě není prostor pro to, aby tam Satan pronikl a uplatňoval svůj vliv. Musí z toho místa uprchnout.“ Sahih Muslim, přeložil 'Abdul Hamid Siddiqi, sv. 1, kniha 4, str. 210, poznámka pod čarou 603.
Mojžíš a boxující andělé
„Abu Huraira vyprávěl, že Anděl smrti byl poslán k Mojžíšovi (mír s ním), aby mu oznámil povolání od jeho Pána. Když přišel, Mojžíš ho udeřil pěstí a vyrazil mu oko. Anděl smrti se vrátil k Pánu a řekl: ‚Poslal jsi mě ke služebníkovi, který nechtěl zemřít.' Alláh mu [andělovi] oko vrátil, …“ Sahih Muslim, sv. 4, kniha 29, kap. 990, č. 5851, str. 1264. Také Sahih Muslim, sv. 4, kniha 28, kap. 990, č. 5852, str. 1265
Mojžíšův problém s oblečením
V některých ohledech byl však Mojžíš normální. Někomu by se mohlo zdát poněkud pošetilé, že Alláh vzal Mojžíšovi oděv, takže ho musel honit. To mělo lidem dokázat, že Mojžíš byl obyčejný muž, aniž by se Mojžíš záměrně choval neslušně. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 3, kap. 135, č. 669, str. 193
Aby si někdo nemyslel, že tuto tradici vykládám nesprávně, uvádím zde citát: „Mezi tradicemi vyprávěnými od Muhammada, Posla Alláha (mír s ním), na základě svědectví Abú Hurajry, je jedna, která říká, že Banu Isra'il se koupali nazí a dívali se jeden druhému na intimní partie. Mojžíš (mír s ním) se však koupal sám (v soukromí); a oni řekli (posměšně): ‚Při Alláhovi, nic nebrání Mojžíšovi, aby se koupal spolu s námi, kromě tříselné kýly.' On (Mojžíš) jednou šel do lázně a položil své šaty na kámen a kámen se s jeho šaty odvalil. Mojžíš za ním běžel a volal: „Ó kameni, mé šaty, ó kameni, mé šaty,“ a Banu Isra'il tak měli příležitost spatřit Mojžíšovy intimní partie a řekli: „Při Alláhovi, Mojžíš netrpí žádnou nemocí.“ Kámen se pak zastavil, dokud ho všichni neviděli, a on pak popadl své šaty a udeřil do kamene. Abú Hurajra řekl: „Při Alláhovi, na kameni jsou stopy po šesti nebo sedmi úderech, které na něj uštědřil Mojžíš.“
Šaría – zdvořilost vůči nemuslimům
Sahih Muslim, sv. 3, kniha 24, kap. 904, č. 5389, 5390, str. 1185 uvádí: „Abu Huraira vyprávěl, že Posel Alláha (mír s ním) řekl: ‚Nezdravte Židy a křesťany, dokud vás oni nezdraví, a když potkáte někoho z nich na cestě, donuťte ho, aby se přesunul do nejužší části cesty.'“
To může znít nezdvořile, a proto poznámka pod čarou č. 2559 na téže stránce vysvětluje důvod. „Myšlenkou za tím není je mučit ani jim způsobovat zbytečné potíže, ale zajistit jim bezpečnou cestu v davu muslimských cestujících. Je však třeba mít na paměti, že tento příkaz neznamená, že by křesťané a Židé měli být nuceni opustit ulice a silnice a chodit tak podél zdí domů nebo po úzkých stezkách. Znamená to, že by měli kráčet po silnici stranou od davu muslimů, aby jim nebylo ublíženo.“
Zrušené verše Koránu
„Anas řekl: Alláh, Vznešený a Veliký, zjevil (verš) týkající se těch, kteří byli zabiti u Bi’r Ma’dna, a my jsme jej recitovali, dokud nebyl později zrušen (a verš zněl takto): ‚Vzkazte našemu lidu, že jsme se setkali s naším Pánem, a On byl s námi spokojen a my jsme byli spokojeni s Ním.'“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 244, č. 1433, s. 329–330. Poznámka pod čarou na straně 330 uvádí: „Toto bylo zjeveno v konkrétním kontextu a bylo nahrazeno mnoha jinými verši, které mají stejný význam, ale mnohem širší dopad.“ Viz také Dějiny al-Tabarího, sv. 7, s. 156.
Jedná se o důležitý hadís, protože namísto toho, aby ukazoval, že verše Koránu sice stále existují, ale nejsou použitelné, protože byly zrušeny, ukazuje, že verš byl ve skutečnosti změněn. Pokud tedy v nebi existuje čistý Korán na desce (súra 85:21–22), má původní znění, nebo nové znění? Pokud má nové znění, pak původní znění nebylo součástí desky v nebi. Určité části Koránu na zemi byly tedy mylně považovány za součást desky s Koránem v nebi.
Některé hadísy byly zrušeny, jak vyplývá z nadpisů v Sahíh Muslim, sv. 1, kniha 3, kap. 139, č. 682, str. 195–197.
Závoje a ženy v islámu
O tom, co Sahih Muslim říká o ženách v islámu, se podrobněji pojednává v článku Co islám skutečně říká o ženách. Zde je však několik stručných bodů.
* Zákryty jsou povinné pro všechny muslimské ženy (Sahih Muslim, sv. 2, kniha 7, kap. 461, č. 2789, s. 606–607).
* Zákryty nejsou povinné pro otrokyně (Sahih Muslim, sv. 2, kniha 8, kap. 552, č. 3325, 3328, s. 721–722).
* Když si Mohamed „vzal“ Safíju, ostatní muslimové sledovali, zda ji nechá zahalit, aby zjistili, zda z ní bude řádná manželka, nebo zda ji nechá nezahalenou jako konkubínu či „sexuální zajatkyně“. Nechal ji zahalit a učinil z ní řádnou manželku (Bukhárí, sv. 4, kniha 52, kap. 74, č. 143, s. 92).
* Mohamed sám jednou úmyslně udeřil Aišu „do hrudi, což mi [Aiše] způsobilo bolest“, podle Sahih Muslim, sv. 2, kniha 4, kap. 352, č. 2127, s. 462.
* Žádná antikoncepce (podle překladatele), Sahih Muslim, sv. 1, poznámka pod čarou 208, str. 66
* Sex se zajatými ženami je v pořádku, podle Sahih Muslim, sv. 2, kniha 8, kap. 560, č. 3371–3374, s. 732–733
* Většinu obyvatel pekla tvoří ženy. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 35, č. 143, s. 47–48.
* Svlékání zajatkyň je v pořádku. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 17, kap. 717, č. 4345, s. 953
* Muslim, který zajme nemuslimskou ženu, ruší předchozí manželství této zajaté ženy (i proti její vůli). Sahih Muslim, sv. 2, kniha 8, kap. 567, č. 3432, s. 743
O tom, co říká Sahih Muslim o válce v islámu, se podrobněji pojednává v článku Je islám mírumilovný, nebo válečnický? Zde uvádíme několik stručných bodů.
„Podle vyprávění 'Abdulláha ibn 'Umara řekl Posel Alláha: ‚Bylo mi přikázáno bojovat proti lidem, dokud nevysloví svědectví, že není boha kromě Alláha a že Muhammad je Posel Alláha, a dokud nebudou vykonávat modlitbu a odvádět zakát…'“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 9, č. 33, s. 17. Viz také sv. 1, kniha 1, kap. 9, č. 32, s. 17.
* Mohamed za úsvitu zaútočil na nic netušící kmen. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 154, č. 745, s. 209
* Mohamed chtěl vyslat útočné [vojenské] výhrůžky proti křesťanům v Arábii, Sýrii a Římě. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 35, kap. 1150, č. 6670, s. 1445
* Ibn Šiháb byl vyloučen ze společnosti, protože nešel do války. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 35, kap. 1150, č. 6670, s. 1445–1447
* Pokud muslim zemřel, aniž by bojoval na cestě Alláha (džihád), zemřel smrtí pokrytce. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 19, kap. 800, č. 4696, s. 1057
Co se týče posledního bodu, anglický překlad zde není příliš přesný. Arabská slova walam yaghzou ve skutečnosti znamenají „neprovedl nájezd“. Infinitivní tvar je ghaza, což znamená „provést nájezd“. O Alláhovi se zde nehovoří. Stejný hadís se nachází v al-Nasa’i (kniha al-Džihád č. 3110) a v Musnad Ahmad (sv. 2, č. 8510); v angličtině jsou tyto pasáže přeloženy jako „pokrytec“.
Válečná kořist
* Pětina veškeré válečné kořisti připadá do státní pokladny a Mohamed se na ní mohl podílet. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 5, kap. 151, č. 2347, 2348, sv. 2, poznámka pod čarou 1463, s. 519
* Mohamed rozdával polyteistům dary z válečné kořisti, aby je přiměl (podplatil) k přijetí islámu. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 5, kap. 396–397, č. 2300–2309, s. 504–507; sv. 2, kniha 5, kap. 398, č. 2318, s. 510
* Mohamed zrudl, když někdo řekl, že dary polyteistům nejsou v souladu s Alláhovou vůlí. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 5, kap. 197, č. 2325, s. 509
Muslimská magie
Husajn bin 'Abd al-Rahmán byl uštknut štírem a provedl očistný obřad. Učinil tak na základě hadísu: „Očistný obřad nepomůže, ledaže by šlo o (zlý vliv) zlého oka nebo uštknutí štírem.“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 91, č. 625, s. 141
„…Vliv zlého oka je skutečností.“ Sahih Muslim, sv. 3, kniha 24, kap. 915, č. 5426, s. 1192. Viz také al-Tabari, sv. 39, s. 134
Mohamed dal lidem z Ansaru zaklínadlo k odstranění jedu ze štípnutí štíra. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 24, kap. 920, č. 5442–5444, 5448, s. 1192, 1196
Mohamed dal Aišě zaklínadlo k vyléčení zlého oka. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 24, kap. 920, č. 5445, 5447–5450, s. 1196
Boty si musíte zout v určitém pořadí. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 22, kap. 877, č. 5231, s. 1154. Lidé by si měli nejprve obout pravou botu a nejprve si zout levou botu. Shamaa-il Tirmidhi, kap. 19, č. 9 (79), s. 75
Nepijte ve stoje, pokud se nejedná o vodu Zamzam. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 21, kap. 841–844, č. 5014–5027, s. 1116–1118
Mohamed učil, že je zdravější a prospěšnější nadechnout se přesně třikrát (nebo třikrát se napít) v průběhu pití. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 21, kap. 844, č. 5029–5031, s. 1118
Po jídle byste si neměli utírat ruce, dokud si neolízáte prsty nebo je nedáte olíznout někomu jinému. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 21, kap. 146, č. 5037–5042, s. 1119–1120. Viz také Abu Dawud, sv. 3, kniha 20, kap. 1455, č. 3838, s. 1081.
Existuje mnoho sporů ohledně počtu modliteb a jejich délky. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 213, č. 1166–1184, s. 284–286
Plivat je třeba vlevo, nikoli vpravo. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 41, kap. 1234, č. 7149b, s. 1546
Mezery v pravidlech: Aby se dospívající chlapec mohl zdržovat v přítomnosti ženy, která není členkou jeho rodiny, může pít mateřské mléko a obejít tak omezení. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 8, kap. 557, č. 3424–3427, s. 741
„Šurajh ibn Hání řekl: Přišel jsem za Aišou, abych se jí zeptal na otírání ponožek [při očistě]. Ona řekla: Raději se zeptej (Alího), syna Abú Talíba, neboť on cestoval s Poslem Alláha (mír s ním). Zeptali jsme se ho a on řekl: Posel Alláha (mír s ním) stanovil (horní hranici) na tři dny a tři noci pro cestujícího a na jeden den a jednu noc pro toho, kdo bydlí na místě.“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 3, kap. 119, č. 537, str. 165
Avšak Sahih Muslim, sv. 1, poznámka pod čarou 479, str. 162 uvádí: „Islám v ničem neukládá přísná pravidla. Při wudu, neboli očistě, byla udělena výjimka v podobě otření ponožek, aby se lidem ulehčilo.“
Proč tolik zákonů? Vysvětluje nám to Sahih Muslim, sv. 3, poznámka pod čarou č. 2434, str. 1115–1116: „Někdy se vede debata o tom, k čemu je dobré následovat Svatého Proroka (mír s ním) i v tak bezvýznamných záležitostech, jako je jídlo pravou rukou nebo pití vody vsedě atd. Tito lidé si málo uvědomují, že právě tyto drobné detaily ze života Svatého Proroka (mír s ním) tvoří systém zákonů a pravidel chování, které prostupují životem muslima od narození až do okamžiku smrti a upravují jeho chování po celou dobu jeho existence na tomto světě. Tyto drobné detaily ve skutečnosti metodickým způsobem cvičí mysl lidí, aby trvale žili ve stavu vědomí, bdělosti a sebeovládání.“
Překladatel si je vědom podobností s farizeji, ale ve stejné poznámce pod čarou dále uvádí: „…Skutečným cílem sunny není, jak se domnívají naši nepřátelští kritici, výchova farizejů a suchých formalistů, ale výchova uvědomělých, odhodlaných a upřímných mužů činu. Muži a ženy tohoto ražení byli Prorokovi společníci…“
Studium klimatu v hadísech
„Abu Huraira vyprávěl: Posel Alláha (mír s ním) řekl: Oheň si stěžoval před Pánem slovy: ‚Ó Pane, některé mé části pohltily jiné.' Bylo jí tedy dovoleno dvakrát vydechnout, jednou v zimě a podruhé v létě. Proto zažíváte extrémní horko (v létě) a extrémní chlad (v zimě). Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 225, č. 1290, str. 302.
Urážky a lži o Židech a křesťanech a obecný antisemitismus
Židé nazývali „Uzaira“ [Ezru] synem Alláha. Súra 9:30, Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 81, č. 352, s. 117; Bukhárí, sv. 9, kniha 93, kap. 24, č. 532b, s. 395; sv. 6, kniha 60, kap. 80, č. 105, s. 86. Uctívali Ezru podle Buchárího, sv. 1, str. xvii, a sv. 6, kniha 60, kap. 80, č. 105, str. 86.
„Kdyby nebylo Banu Isra’il [Izraele], jídlo by neztrácelo čerstvost a maso by se nekazilo;…“ Sahih Muslim, sv. 2, kniha 8, kap. 576, č. 3472, str. 753. Z toho tedy vyplývá, že mohou obviňovat Židy, když se nějaké jídlo zkazí.
Abu Huraira vyprávěl, že krysy jsou proměnou některých Židů. Důkazem je, že krysy pijí kozí mléko, ale ne velbloudí mléko. Mohamed tím ukázal, že věděl, že Tóra zakazuje velbloudí maso. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 40, kap. 1227, č. 7135, str. 1541.
Židé a křesťané jdou do pekelného ohně místo muslimů. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 35, kap. 1149, č. 6665, s. 1444.
„Křesťané … tvrdili, že se Duch Svatý vtělil do osoby Ježíše Krista.“ Sahih Muslim, překlad, sv. 1, str. 127, poznámka pod čarou 393.
„…Židé a křesťané si nebarví (vlasy), proto se jim postavte na odpor.“ Sahih Muslim, sv. 3, kniha 22, kap. 881, č. 5245, s. 1156
Židé byli zničeni v době, kdy ženy nosily umělé vlasy. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 22, kap. 888, č. 5306–5307, s. 1166–1167
„Když se kůži někoho z izraelského lidu ušpinila močí, tu část si odřízl nožem. Hudhaifa řekl: Přál bych si, aby tvůj přítel neuplatňoval takovou extrémní přísnost.“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 2, kap. 107, č. 523, s. 163
„Ibn 'Imar vyprávěl, že Posel Alláha (mír s ním) řekl: Budete bojovat proti Židům a budete je zabíjet, až i kámen řekne: Pojď sem, muslime, za mnou se skrývá Žid; zabij ho. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 39, kap. 1205, č. 6981, také 6982–6983, str. 1510
Za Dajjalem [antikristem] by šlo 70 000 Židů z Isfahánu, kteří by nosili šály. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 39, kap. 1212, č. 7034, str. 1525
Závěr
Učenci hadísů zasvěcují své životy tomu, aby těmto věcem věřili a šířili je. Jiní muslimové, působící v Indonésii, Pákistánu a mnoha afrických zemích, se věnují přesvědčování a nutění méně přísných muslimů, aby se jimi řídili. Když uslyšíte, že muslimové chtějí, aby se v nějaké zemi žilo podle „šaríi“, znamená to, že by se měla řídit hadísy a Koránem.
Jsou těmto islámským tradicím tak oddaní, že následování těchto tradic nahradilo následování Boha. V Ježíšově době si i farizeové vybudovali celou řadu tradic nad rámec Bible. Ježíš to všechno prolomil. Ačkoli Ježíš nikdy nezhřešil, pohrdal lidskými zákony farizeů týkajícími se soboty. Bůh nás všechny volá, abychom porušili tradice, které jsou v rozporu s Ním, ale Bůh nás také volá k něčemu ještě většímu.
Bůh chce, aby naše srdce hledala Jeho. Opusťte falešný pocit bezpečí, který přináší sobecký život svázaný pravidly, a odevzdejte svůj život Bohu; Jeho přikázání vám budou přinášet radost, když je budete poslouchat. Tady je to, co musíte udělat.
Uvědomte si, že existuje pouze jeden pravý Bůh, který volá lidi k sobě. Miluje nás a přikazuje všem, aby Mu nejen věřili, ale také Ho poslouchali. Čiňte pokání ze svých hříchů skutků – z toho špatného, co jste udělali a řekli, i z toho správného, co jste měli udělat, ale neudělali jste to. Čiňte pokání ze svých hříchů v myšlenkách. Ze svých hříchů, kdy jste odmítali uvěřit pravdě, kterou jste měli přímo před očima, a důvěřovali jste tomu, o čem jste v hloubi duše věděli, že je to lež. Čiňte pokání ze svých hříchů volby, kdy jste se rozhodli pokračovat ve své vlastní pohodlné verzi náboženské praxe – či spíše nepraxe – místo toho, abyste se přiblížili k Bohu, který chce být PÁNEM našich životů.
Hadísy ze Sahíh Muslim – 2. část
Na Mohamedově srdci ležel stín. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 33, kap. 927, č. 6522, str. 1418, uvádí: „Al-Agharr al-Muzani, … vyprávěl, že Alláhův posel (mír s ním) řekl: ‚(Někdy) leží na mém srdci jakýsi stín a já prosím Alláha o odpuštění stokrát denně.'“
Kdy je zakázáno modlit se k Bohu
Rituál modlitby v islámu se velmi liší od modlitby v křesťanství. Podle Buchárího, sv. 1, kniha 10, kap. 30, č. 558–563, str. 323–325, a Buchárího, sv. 4, kniha 54, kap. 10, č. 494, str. 319, je zakázáno modlit se při západu slunce a v době mezi ranní modlitbou (před úsvitem) a východem slunce. Muslimové by se neměli modlit v době, kdy má slunce žlutý odstín; viz Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 227, č. 1301, sv. 1, poznámka pod čarou 841, s. 304.
Modlitba je zakázána po odpolední modlitbě, s výjimkou doby, kdy je slunce vysoko. Abu Dawud, sv. 1, kniha 2, kap. 450, č. 1269, s. 335. Časy, kdy je modlitba zakázána, jsou uvedeny v Abu Dawudovi, sv. 1, kniha 2, kap. 450, č. 1272–1273, s. 336
„Slunce vychází a s ním i roh Šajtána [Satana], a když slunce stoupá výš, roh ho opouští. Poté, když slunce dosáhne poledne, roh se k němu připojí, a když slunce klesá, roh ho opouští, a když je slunce téměř na západu, připojí se k němu znovu.“ Posel Alláha, nechť mu Alláh požehná a dá mu mír, zakázal modlitbu v těchto časech.“ Muwatta’ Malik 15.10.44
Ženy mají během svého měsíčního období „upustit od modlitby“. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 3, kap. 131, č. 652, s. 188–189; sv. 1, kniha 1, kap. 35, č. 142, s. 48; Bukhari, sv. 1, kniha 6, kap. 26, č. 322, s. 194; kniha 6, kap. 30, č. 327, s. 196; Sunan Nasa’i, sv. 1, kap. 223–224, č. 355–361, s. 281–284; sv. 1, kap. 226, č. 364–368, s. 285–286
Modli se, nebo ti shoří dům
Mohamed řekl, že vedoucí modlitby by měl nařídit vypálit domy těch, kteří [bezdůvodně] zmeškali modlitbu. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 234, č. 1369, str. 315. Pozdější sbírka Nasa’i, sv. 1, kniha, kap. 516, č. 851, str. 514 uvádí, že Mohamed uvažoval o vydání takového rozkazu.
Žádná jistota Spasení
„Ona (A’iša) řekla: ‚Nikdy jsem ho (Svatého Proroka) poté neviděla, aniž by se v modlitbě uchyloval k útočišti před mukami hrobu.'“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 218, č. 1214, str. 290
Sahih Muslim, sv. 4, kniha 40, kap. 1216, č. 7079, str. 1534 vypráví o dvou andělech, kteří byli pověřeni zaznamenávat skutky člověka. Muslimové věří, že jeden anděl zaznamenává dobré skutky a druhý špatné.
Sahih Muslim, sv. 2, kniha 5, kap. 371, č. 2205, str. 484 uvádí: „Není dne, kdy by služebníci (Alláha) vstali ráno, aniž by je navštívili dva andělé. Jeden z nich říká: ‚Ó Alláhu, dej více tomu, kdo utrácí (ve jménu Alláha),' a druhý říká: ‚Ó Alláhu, přines zkázu tomu, kdo zadržuje.'“
Mohamedova vznětlivost
Mohamed proklínal lidi kvůli své výbušnosti. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 30, kap. 1075, č. 6297, str. 1373: „Alláhův posel (mír s ním) se usmál a pak řekl: ‚Umm Sulaim, copak nevíš, že jsem s mým Pánem uzavřel tuto dohodu? A ta dohoda s mým Pánem spočívá v tom, že jsem Mu řekl: Jsem člověk a mám radost stejně, jako má člověk nelibost, a ztrácím trpělivost stejně, jako ji ztrácí člověk; proto ať je pro každého člověka z mé ummy, kterého proklinu, ačkoli si to v žádném případě nezaslouží, ó Pane, zdrojem očištění a přiblížení se k (Alláhovi) v Den zmrtvýchvstání.
Mohamed také proklel Mu’awiju, budoucího kalifa, protože ten nepřestal jíst a nepřišel, když pro něj Mohamed poslal. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 30, kap. 1075, č. 6298, str. 1373.
99 jmen Boha
99 jmen, kterými muslimové Boha oslovují, je uvedeno v Sahih Muslim, sv. 4, kniha 33, kap. 1117, č. 6475–6478, s. 1409–1410. V poznámce pod čarou jsou uvedena tato jména, s většinou z nich by křesťané souhlasili: Stvořitel, Původce, Dobrotivý, Dárce, Odpouštějící, Velký odpouštějící, Milující, Ochránce, Pochopitel, Udržovatel, Živý atd. Některá, jako například Nutitel, Trápitel, Pozvedající, Ctihodný, Potěšitel, Stvořitel, Zdržovatel, jsou poněkud neobvyklá. Mezi všemi těmito 99 jmény chybí některá jména Boha z Bible: Otec, Pán, náš Uzdravitel, naše Skála, naše Pevnost.
Naproti tomu Sahih Muslim, sv. 4, kniha 37, kap. 1161, č. 6731–6732, str. 1468 uvádí, že je „velmi nepříjemné“, když je Alláhovi připisováno dítě. Většina muslimů neví, že starozákonní texty zmiňující Boha jako Otce byly nalezeny již z doby před Kristem mezi svitky od Mrtvého moře. Súra „5:46 “ uvádí, že Ježíš „konfirmoval“ Tóru, která přišla před ním.
„…že Mohamed je Jeho [Alláhův] služebník a Jeho posel, že Kristus je Jeho [Alláhův] služebník a syn Jeho otrokyně a že on (Kristus) je Jeho slovo, které sdělil Marii, a je Jeho duchem,…“
„Ježíš byl nazván ‚slovem', které Alláh sdělil Marii, což znamená, že byl stvořen Alláhovým příkazem, bez obvyklého zprostředkování Otce (Baidawi [slavný muslimský komentátor]). Jestliže mohl být celý vesmír stvořen jediným slovem Alláha a Adam mohl být stvořen bez účasti Otce i matky, je zcela představitelné, že Alláhův příkaz může snadno stvořit člověka bez účasti Otce.“
(Sahih Muslim, sv. 1, poznámka pod čarou 67, str. 21–22)
(Sahih Muslim, sv. 1, poznámka pod čarou, str. 127) rovněž uvádí, že Ježíš je v nebi nazýván „Jeho slovem“. Poznámka pod čarou vysvětluje, že to znamená „Boží příkaz“ (tj. přímo stvořený Bohem, nikoli logos nebo vtělený do těla).
„…Věru, do ráje vstoupí pouze věřící.“ (Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 49, č. 209, str. 65)
Bukhari, sv. 5, kniha 59, kap. 37, č. 515, str. 364: „Vyprávěl Abu Huraira: … Prorok řekl: ‚Ó ten a ten! Vstaň a oznam, že do ráje vstoupí pouze věřící…'“
Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 71, č. 284, str. 91 uvádí, že křesťané a židé, kteří slyší o Mohamedovi a nestanou se muslimy, půjdou do pekla
„…Potom budou povoláni Židé a bude jim řečeno: Čemu jste se klaněli? Oni odpoví: Klaněli jsme se 'Uzair [Ezechiel], synu Alláha. Bude jim řečeno: Lžete; Alláh nikdy neměl manželku ani syna. Co nyní chcete? Odpoví: Máme žízeň, ó náš Pane! Uhas naši žízeň. Budou nasměrováni (určitým směrem) a bude se jich ptát: Proč nejdete tam a nenapijete se vody? Poté budou strčeni směrem k ohni (a ke svému velkému zděšení zjistí, že) to byl jen přelud (a zuřící plameny ohně) se budou navzájem pohlcovat a oni spadnou do ohně. Potom budou povoláni křesťané a bude jim řečeno: „Čemu jste se klaněli?“ Odpoví: „Klaněli jsme se Ježíši, synu Alláha.“ Bude jim řečeno: „Lžete; Alláh si nevzal ani manželku, ani syna.“ Potom jim bude řečeno: „Co chcete?“ Odpoví: „Máme žízeň, ó náš Pane! Uhaste naši žízeň.“ Byli by nasměrováni (určitým směrem) a bylo by jim řečeno: „Proč nejdete tam pro vodu?“ Ale byli by strčeni a shromážděni směrem k peklu, které pro ně bylo jako fatamorgána, a plameny by je pohltily. Padli by do ohně, až by nezůstal nikdo kromě toho, kdo uctíval Alláha, ať už byl zbožný či hříšný…“ (Poté se Alláh zjeví jak věrným, tak pokryteckým muslimům v klamné podobě, aby odhalil pokrytce. Poté se jim Alláh zjeví ve své skutečné podobě [ať už je jakákoli]. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 81, č. 352, str. 117.
„…Ten, kdo se zabil nějakou věcí, bude v Den zmrtvýchvstání mučen právě touto věcí…“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 48, č. 199, 201, 202, str. 62.
Bukhárí, sv. 5, kniha 59, kap. 37, č. 515, str. 364 a sv. 5, kniha 59, kap. 37, č. 518, str. 367 vyprávějí o muslimském válečníkovi, který byl vážně zraněn, a tak vytáhl několik šípů ze svého toulce, zabil se a odešel do pekla.
„…Když jsme byli uprostřed bitvy, ten muž bojoval zoufale a byl zraněn. Bylo řečeno: ‚Posle Alláha, ten, koho jsi zpočátku nazval obyvatelem ohně (pekla), bojoval zoufale a zemřel.' Na to Alláhův posel (mír s ním) poznamenal: ‚Byl odsouzen k ohni (pekla).' Někteří muži začali pochybovat (o jeho osudu), když se dozvěděli, že není mrtvý, ale smrtelně zraněný. V noci však nedokázal snášet (bolest ze své) rány a spáchal sebevraždu.“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 48, č. 205, s. 63
Na druhou stranu Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 50, č. 211, str. 66 vypráví o muslimovi, který přišel do Mediny, onemocněl a pořezal si klouby na prstech. Krev z nich tekla, dokud nezemřel. Poté ho Tufail, syn 'Amra, viděl ve snu a Alláh mu odpustil a jeho ruce byly ovázány.
Mohamed se neobtěžoval modlit se za člověka, který spáchal sebevraždu. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 4, kap. 354, č. 2133, str. 464
Jaké je peklo?
„Nu’man ibn Bašír pronesl projev a řekl: Slyšel jsem Posla Alláha (mír s ním) říci: Nejmenším utrpením pro obyvatele pekla v Den zmrtvýchvstání bude utrpení muže, pod jehož chodidla budou položeny dva žhavé uhlíky a kvůli nimž se mu bude vařit mozek.“ (Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, kap. 88, č. 414, str. 139)
Muslimský fatalismus založený na Predestinaci
„…Alláhův posel (mír s ním) přišel jedné noci za ním (Alím) a Fátimou (dcerou Svatého Proroka) a řekl: ‚Copak neprovádíte modlitbu (Tahajjud)?' Já (Alí) jsem odpověděl: ‚Alláhův posle, vskutku naše duše jsou v rukou Alláha a když nás chce probudit, probudí nás. Posel Alláha (mír s ním) se vrátil, když jsem mu to řekl. Při návratu si klepal rukou na stehno a slyšel jsem ho říkat: ‚Vskutku, člověk se hádá o mnoho věcí.'“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 270, č. 1701, s. 375. (Mohamed s tím nesouhlasil, ale zřejmě neměl co jiného říct.)
Také Alláh předurčil sexuální hřích v Buchárí, sv. 8, kniha 77, kap. 8, č. 609, str. 397–398.
Pera vyschla a osudy se začaly naplňovat. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 31, kap. 1002, č. 6402 a poznámka pod čarou 2892, str. 1394.
Muslim – Různé
* Můžete někomu vypíchnout oko, pokud se bez vašeho svolení podívá do vašeho domu. Sahih Muslim, sv. 3, kniha 23, kap. 899, č. 5370–5371, str. 1180
* V pekle se pokrytci vyvalí střeva. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 40, kap. 1224, č. 7122, s. 1539
* Ďábel do vás vstoupí, když zívnete. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 40, kap. 1226, č. 7130, str. 1540
* Nechoď do mešity po jídle česneku, cibule atd., protože andělům škodí totéž, co lidem. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 4, kap. 211, č. 1147, s. 280
* Zázraky posledních časů, kdy země vyvrhne dlouhé kusy stříbra. Sahih Muslim, sv. 2, kniha 5, kap. 371, č. 2210, s. 485
* Rozdělení měsíce za života Proroka. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 37, kap. 1170–1162, č. 6721, 6724–6730, s. 1467–1468.Toto se nachází také v Buchárí, sv. 4, kap. 26 a kap. 26, č. 830, s. 533; Buchárí, sv. 4, kniha 56, kap. 26, č. 831, s. 533; sv. 4, kniha 56, kap. 26, č. 832, s. 534.
* Všichni byli zasaženi Satanem kromě Ježíše. Sahih Muslim, sv. 4, kniha 31, kap. 1107, č. 6429, s. 1399
Zachovaná spolehlivost hadísů
Sahih Muslim uvádí většinu hadísů slovy „… vyprávěl/řekl“ nebo podobně. Mnohokrát se velmi podobná rčení opakují jedno po druhém, s jen mírně odlišným zněním a s různými vypravěči. Zajímavé je, že Sahih Muslim, sv. 4, kniha 28, kap. 977, č. 5777, str. 1250 uvádí, že poslední z Mohamedových společníků zemřel v roce 100 hidžry. To by bylo kolem roku 720 n. l. Imám Muslim, sběratel hadísů, však zemřel v roce 875 n. l., tedy o 150 let později. V některých případech někteří z těch, kteří tyto výroky vyprávěli, zemřeli jen několik let po Mohamedovi. V mnoha případech tedy máme výroky z bezvadného zdroje, jako je například Mohamedova manželka, po nichž následuje 150 až téměř 250 let bez přenosového řetězce. Imám Muslim možná znal „přenosový řetězec“ některých z těchto výroků, ale neřekl, jaký byl. Když tedy čteme, že Abú Hurajra nebo Aisha něco řekli a bylo to citováno, nenechme se zmást domněnkou, že to imám Muslim slyšel přímo od nich.
Závěr: Vzhledem k tomu, že sestavovatel Sahíh Muslim, imám Muslim, zemřel v roce 875 n. l. (a Buchárí v roce 870 n. l.), mají muslimové k dispozici přibližně 125 až 250 „let víry“ v to, že hadísy byly shromážděny přesně.
To je v kontrastu se spolehlivostí rukopisů Nového zákona. Ježíš zemřel v roce 33 n. l. a Nový zákon byl sepsán v letech 50 až 90 n. l., takže ve vzpomínkách autorů evangelií je 17 až 40 „let víry“. Kromě toho nejstarší dochované rukopisy Nového zákona pocházejí z let 100 až přibližně 175 n. l., takže máme k dispozici zhruba 35 až 125 „let víry“, během nichž jsme spolehlivě uchovali to, co napsali.
Závěr: Nyní, když víme, že sestavovatel hadísů, imám Muslim, zemřel v roce 875 n. l. (261 A.H.) (Bukhárí v roce 870 n. l. (256 A.H.)), muslimové založili svou víru na hadísech, o nichž se domnívají, že byly správně a přesně sestaveny v průběhu 125–150 let. Naproti tomu křesťané zakládají svou víru na knihách Nového zákona, které byly napsány v letech 50–90 n. l., tedy 17–60 let po Kristově smrti, k níž došlo v roce 33 n. l. Kromě toho jsou nejstarší dochované papyry Nového zákona z let 100–175 n. l. To znamená, že od Kristovy smrti až do doby, kdy byla víra později zaznamenána písemně, uplynulo 77 až 142 let.
Jinými slovy, od doby, kdy Kristus zemřel, až do doby vzniku nejstaršího dochovaného textu Nového zákona uplynulo 77 až 142 let, během nichž byla naše víra předávána ústně prostřednictvím Ježíšových apoštolů a jejich následovníků. Těchto let je mnohem méně než let, na nichž muslimové zakládají svou víru v Sunnu.
Poselství pravdy
Možná nevěříte, že mnoho citátů v tomto článku skutečně pochází od pravého Boha; já tomu také nevěřím. Je však skutečně úžasné, že více než miliarda lidí po více než 1 000 let považuje Sahih Muslim za jednu z nejvyšších autorit svého náboženství a práva.
Žádám vás, abyste nepřestali hledat pravého Boha, ale neomezujte své hledání na to, co říkají lidé.
Nevzdávejte se hledání učení pravého Boha; spíše své hledání rozšířte za hranice toho, čemu podle lidí musíte věřit. Víte, dokonce řeknu, že islám má v některých věcech pravdu. Správně uvádí, že Ježíš byl Božím prorokem. Pokud však hadísy a muslimská Tradice selhaly jako duchovní světlo, proč se nepodívat na Ježíšova slova?
Odkazy
Částečný online překlad Sahih Muslim http://cwis.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/muslim/
Svatý Korán: Anglický překlad významů a komentář. Přeložil 'Abdullah Yusuf 'Ali. Revidováno a upraveno Prezidentstvím pro islámský výzkum, IFTA, výzvu a vedení. Tiskárenský komplex Svatého Koránu krále Fahda. (bez data)
Sahih Muslim od imáma Muslima. Přeloženo do angličtiny 'Abdul Hamid Siddiqi. International Islamic Publishing House. (bez data)
Studijní Bible NIV: Nová mezinárodní verze. Vydavatelství Zondervan Bible Publishers. 1985.
Další informace naleznete na stránkách www.MuslimHope.com.